Muzeum / Infocentrum

 

Otevírací doba : 

Během sezóny ( 15.4. - 31.10. )

Středa: 09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00
Čtvrtek: 09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00
Pátek: 09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00
Sobota: 09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00
Neděle: 09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00

 

 Mimo sezónu

Sobota: 08:00 - 12:00 a 12:30 - 16:00
Neděle: 08:00 - 12:00 a 12:30 - 16:00

 

 

Vstupné : 

Děti (6-15 let) , senioři (nad 65 let), držitelé průkazu ZTP - 15 Kč

Dospělí - 30 Kč

Rodinné - 75 Kč - 2 dospělí + 2 děti (6-15 let)

Děti do 6ti let zdarma

 

 

 

Muzeum Horní Slavkov je umístěno v adaptovaném domě čp. 211 v Pluhově ulici. Jedná se o jednopatrový podsklepený objekt s hladkým průčelím bez plastických prvků členění fasády. Konstrukce domu naznačuje jeho goticko-renesanční původ a je v naší oblasti ovlivněna saským typem městské zástavby. Jako pobočka Krajského muzea Sokolov bylo muzeum v Horním Slavkově otevřeno v roce 2001 za intenzivní podpory města Horní Slavkov. V expozici jsou prezentovány hlavní historické mezníky a významné obory lidské činnosti, které výrazně ovlivnily dějiny města.

V přízemí je umístěna poklada muzea, která slouží zároveň jako informační centrum. Kromě vstupenek se zde dají zakoupit pohlednice, publikace, mapy, výrobky z porcelánu a různé upomínkové předměty.

V místnosti za pokladnou je nainstalována expozice bývalého špitálního kostela sv. Anny v Horním Slavkově. Díky ochotě děkanského úřadu v Lokti, pod který kostel spadá, může muzeum návštěvníkovi ukázat některé originální předměty z jeho barokního vybavení. Například polychromované dřevořezby čtyř evangelistů z kazatelny a několik soch z výzdoby hlavního oltáře. Nejcennější je rozměrný obraz – olejomalba na dřevě od známého hornoslavkovského malíře Eliáše Dollhopfa s výjevem sv. Anny Samotřetí. Všechny exponáty jsou z doby po r. 1728, kdy byl kostel vybaven barokním mobiliářem v rámci oprav po požáru v roce 1713. Dominující prostorou ve vstupním vestibulu je zasklená expozice měšťanské černé kuchyně. Jedná se o nejzachovalejší a také o nejcennější část budovy. Otevřené černé kuchyně bývaly běžnou součástí vybavení měšťanských domů. Prostora se skládá ze dvou propojených místností. První, křížově zaklenutá, sloužila jako pomocná pro kuchyňský provoz. Druhá místnost je vlastní černá kuchyně s mohutným dýmníkem čtvercového tvaru, který přechází v dalším patře budovy v zalamovaný komín procházející celou konstrukcí stavby. Otopné zařízení pod komínem se do dnešní doby nezachovalo. K doplnění instalace slouží keramické a kovové nádobí a kuchyňské náčiní, které navozuje atmosféru dobového účelového zařízení měšťanského domu. V další místnosti je nainstalován hodinový mechanizmus z věže kostela sv. Jiří v Horním Slavkově

V prvním patře muzea je 8 výstavních sálů.

1. sál je věnován mineralogii. Jsou zde bohatě zastoupeny různé druhy minerálů a hornin Slavkovského lesa. Expozici doplňují fotografie, staré důlní mapy a popis rudných ložisek a geologických poměrů v oblasti. 

Ve 2. a 3. sále je expozice hornictví. Je zde vystaven originál mramorové desky z 16. století z ústí Pluhovy štoly a ukázky důlního nářadí, části kol z rudných mlýnů, žebříky a zařízení z dolů ze 16. a 17. století. Na panelech je popsána historie cínového hornictví. Vše doplňují umělecké předměty vztahující se k hornictví, kahany a cínová pera – doklady zkoušek jakosti cínu. Na panelech je shrnuta těžba uranu v okolí Horního Slavkova a historie cínového dolu Jeroným u bývalé Čisté. Expozici doplňují měřící a záchranné přístroje, soubor důlních svítidel, přilby, hornická uniforma vzor 52 a drobné exponáty připomínající činnost uranových dolů v oblasti.

4. sál je věnován dějinám místního cínařství. V místnosti dominuje procesní korouhev cechu cínařů se sv. Janem Nepomuckým z 1. pol. 19. století. Na panelech se seznámíme s dějinami cínařství v oblasti Horního Slavkova a ve vitrínách s ukázkami cínového nádobí a předmětů z dílen hornoslavkovských mistrů cínařů. Zajímavostí jsou kovové licí formy na odlévání cínových předmětů. Expozici doplňuje vývěsní štít cínaře, část závěsného umyvadla zvaného lavabo a vyřezávaná cechovní truhlička.

5. - 8. sál označené jako historie I.-V. jsou věnovány dějinám města Horní Slavkov. V těchto místnostech je nainstalováno nespočet nejrůznějších exponátů :vyšívaný prapor městského střeleckého spolku z doby kolem roku 1900, dřevěný malovaný střelecký terč z 2. pol. 19. století a mramorový městský znak ze 16. století, malovaná měšťanská skříň z 1. pol. 19. století, okované truhlice z 18. století, vyřezávaná měšťanská truhla z 1. pol. 19, cestovní truhlice z konce 18. století, chebské figurální křeslo z 19. Olejomalby na plátně – portrét učitele latinské školy v Horním Slavkově z poloviny 18. století, podobizna jednoho z opatů kláštera v Plasích také z poloviny 18. století, olejomalba zobrazující děkana Ebertha z roku 1751, nejcennějším z mnoha obrazů je „Muž s hodinkami“ od hornoslavkovského malíře Eliáše Dolhopfa. Ve vitrínách jsou drobné památky na město Horní Slavkov: malované znaky z bývalé radnice, městská pečetidla, originální smaltované číslo pluhovského domu čp. 497, foto zakladatele německého městského muzea M. Krause z roku 1925,soubor kovářských a zámečnických výrobků z různých časových období, který doplňují dřevěné perníkové formy, dále bronzová náhrobní deska Eliáše Günthera z roku 1607 a pamětní deska J. W. Goetha z roku 1911, která upomíná na jeho návštěvu Horního Slavkova v roce 1818.

7. sál označený jako historie III. nám na čtyřech výstavních panelech prezentuje smutnou skutečnost města, a to památky zaniklé během devastace historického, renesančního jádra města ve 2. polovině 20. století. Dva panely nám ukazují domovní portály měšťanských domů a zachovalá sochařská díla na území města. Zajímavostí je klíčová kamenná střílna z ohradní zdi městského hřbitova ze 16. století a epitf Andrease Oelhanse, dílo renesančního malíře Augusta Corda (1520- po 1584) žiícího v Lokti.

Ve druhém patře budovy je umístěna expozice porcelánu. Která je věnována tradici výroby porcelánu v Horním Slavkově. Porcelánka Haas a Czjzek byla založena roku 1792 a je tak nejstarší továrnou na porcelánové zboží v celé České republice. Ve vitrínách jsou vystaveny ukázky výrobků továrny od 1. pol. 19. století až do 1. pol. 20. století. Zajímavostí je část secesní jídelní soupravy, která byla vyrobena pro světovou výstavu v Paříži roku 1900. Dominantním exponátem je v samostatné vitríně umístěná velká malovaná váza Louisa Sophia. Váza je přesnou, v detailech provedenou kopií vázy z doby kolem roku 1840. Na panelech se seznámíme s historií porcelánky, výrobním programem i výrobními značkami.

Na chodbě je v zasklené dřevěné skříni umístěn věžní hodinový stroj pocházející ze školní budovy v obci Rotava na Kraslicku. Z chodby se vlevo dostaneme ke třem výstavním místnostem, které se využívají ke krátkodobým tématickým výstavám.